________________________________________ HOROLEZECKÝ ODDÍL PELHŘIMOV__________________________________________

Trénink sportovního lezce

Trénink sportovního lezce - obrázek

Trénink sportovního lezce - obrázek

Předvánoční seminář s Rudolfem Tefelnerem

Seminář „TRÉNINK SPORTOVNÍHO LEZCE“

foto

19.-21.12.2008

Seminář začíná krátce po poledni ve škole SOU v Brně, před začátkem se seznamuji s několika lidmi na kafi v protějším hokejovém stadionu. Konečně jsou kolem mě lidi, kteří se sebou chtějí něco dělat a jsou v tom dobří.

První hodinu se seznamujeme, což považuji za hodně důležité, sešla se tu skupina lidí s širokou škálou zaměření, pro mě je toto zajímavé po celou dobu semináře. Vrcholoví sportovci, lidé, kteří to profesně využijí jinak než v závodech, trenér, lidé, kteří lezou ve volném čase a chtějí být lepší. Pro představování se by se hodilo mít k dispozici svůj vstupní dotazník, člověk si mnohdy z hlavy nevzpomene, co před půlměsícem napsal. První den teorie, je zajímavé, že někteří lidé v mém okolí vždycky nadávají, že mají málo síly. Potvrzuje se, že o síle to až tak není. Hodina probíhá systematickým probíráním aspektů lezení, vše máme přehledně zpracováno i v textových podkladech, za to jsem moc ráda, lepší než si to všechno psát. Probíráme techniku, obratnost a pohyblivost. I přes dlouhé a náročné odpoledne (seminář se protahuje do deváté hodiny večerní), nepociťuji nudu, seminář je každou chvíli doplňován otázkami k věci na účastníky semináře, probírají se věci ze vstupního dotazníku, už v teoretické hodině musí mít určitě každý pocit, že mu to pomáhá, jsou řešeny individuální problémy, které si ale asi rád poslechne každý. Porovnávají se i potřeby jednotlivých účastníků, srovnávání potřebného způsobu tréninku. Je vidět, že pořadatel semináře se v problematice vyzná, což několikrát během semináře potvrdí i tím, že zná všechny možné lezce, a to nejen vrcholové a mediálně známé ve světě lezců. Na konci dne jsem už trochu unavená, ale díky systematičnosti a odlehčené formě (protknuto diskuzemi) se z rozsáhlé a podrobné informace stává informace vstřebatelná.

Druhý den dopoledne se koná praktické cvičení, opět je znát, že náš učitel leze nějaký ten pátek, rychle jsme rozděleni do skupin, vystihl naše schopnosti velice rychle, skupiny jsou myslím pro všechny vytvořeny spravedlivě. Zkoušíme lézt předem připravené cesty, pro mě jsou některé na hranici možností, snažíme co nejvíc vnímat, jak cestu lezou ostatní a aplikuji to i u sebe. Patřím tu rozhodně mezi horší lezce, na druhou stranu to zas posouvá dopředu. Rozebíráme různé způsoby lezení na příkladech, u některých cest i chyt po chytu, podrobně. Naštěstí nelezeme jednu cestu za druhou a asi do ¾ cvičebního času jsem docela čerstvá. Přestávka na oběd už ale přichází jen taktak. Překvapilo mě, že je praktické cvičení jen půl dne. Možná bych ho brala ještě v neděli, určitě však ještě půl dne navíc, bylo to vzhledem k množství teorie trochu nevyvážené, co se týče podrobnosti rozboru.

Odpoledne řešíme opět ve škole teorii, tentokrát sílu, vytrvalost, rychlost…Rozebírání fyziologických problémů s ATP, aerobním a anaerobním režimem atd. mi přišlo zbytečně zdlouhavé, ale možná proto, že to bylo po obědě a dopoledním tréninku. :)

Třetí den doděláváme teorii, povídáme si o regeneraci, o organizaci tréninku a tréninkové psychologii. Delší čas je věnován zodpovězení dotazů a pak individuálně doporučení, jakým tréninkovým směrem bychom se měli ubírat. Je vážně zarážející, jak lze rychle a trefně odhadnout lezecké schopnosti člověka.

Mně osobně bylo doporučeno, ať lezu lehčí cesty, ne tolik převislé silové, ale s důkladně promyšlenými pohyby, ať zkouším cestu několikrát a analyticky zpracovávám, jak ji lze nejen vylézt, ale hlavně vylézt efektivně, což je v běžném lezení chápáno jako lezení při nejmenší použité síle.

Od té doby mám za sebou několik hodin lezení průběžně na 3 různých stěnách, poznatky se snažím aplikovat, není lehké si přiznat, že nestačí cestu vylézt. :) Pravdou ale zůstává, že po třech hodinách „technicky správného“ lezení mě skoro nebolely předloktí, jak jindy bolívají. Náročnější úseky v převislém profilu sice zatím nejsem schopná vnímat jako terén, ve kterém je čas myslet na efektivitu pohybu, v méně převislých profilech jsem nové znalosti hodně využila. Seminář mi určitě dost pomohl, nejen v komplexním chápání sportovního lezení a aspektů tréninku. Kromě toho, že jsem se ujistila v mnoha dřívějších domněnkách, co se lezeckého pohybu týče, jsem se dozvěděla fůru nových věcí. Byla dobrá zkušenost potkat se s různými lidmi a díky individuálnímu přístupu si každý přišel na své. Seminář je hlavně určen pro vrcholové lezce, ale i v podstatě rekreační lezci se z toho poučí.

Katka D.

11.01.2009 12:01:29
rybman
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one